Přišlo to úplně nečekaně. Na konci šestinedělí jsem dostala chuť upéct si svůj vlastní chleba. Jen tak, bez nákupu speciálních pomůcek, prostě s tím, co jsem měla doma. Před očima jsem měla tu lákavou představu – křupavá kůrka, měkká střída a vůně, která provoní celý byt.

A tak jsem vyrazila do knihovny načerpat první informace. Obrázky krásných bochníků naaranžovaných v obilných polích vypadaly lákavě, ale nerozuměla jsem ani slovu. Překládání? Zápara? Autolýza? A co je to za tajemného živočicha jménem kvásek, kterého je potřeba krmit a hlídat? V tu chvíli mi připadalo, že se musím přihlásit na večerní školu pekařiny, abych tuhle voňavou chemii vůbec pochopila.

Když jsem na exkurzi v nedaleké pekárně slyšela o třífázovém kvašení chleba, přišlo mi to jako něco z jiného vesmíru, na co „normální máma s dětmi“ nemůže mít čas. Jenže touha po zvuku praskající kůrky byla silnější než všechny moje obavy. A tak jsem do toho šla.

O půl roku a dvacet upečených chlebů později můžu říct jediné: kvásek se u nás doma zabydlel a rozhodně se nechystá odejít. Ba naopak – je to další „člen domácnosti“.

Další živočich v domácnosti – kvásek

Pekařský kvásek je vlastně živý organismus, který má nečekaný přínos i pro naše trávení a mikrobiom. Přitom se skládá jen ze dvou věcí – mouky a vody. Nic víc.

Na rozdíl od běžného drožďového chleba z obchodu, který je sice nadýchaný, ale často „bez života“, prochází kváskový chleba delší fermentací. A právě v té se děje kouzlo:

• složité sacharidy se částečně rozkládají a zpomaluje se vstřebávání cukrů do krve,
• výsledkem je menší glukózová špička po jídle,
• méně chutí na sladké,
• a delší pocit sytosti.

Během kvašení se také uvolňují kyseliny a oxid uhličitý, které dodávají chlebu chuť, vůni a přirozenou trvanlivost. Díky tomu vydrží déle čerstvý a nepotřebuje žádné chemické konzervanty.

Kde vzít kvásek?

Nejjednodušší cesta je poprosit v pekárně nebo využít online kváskovou mapu – snadno ti ukáže, který soused je ochotný podělit se o svůj poklad. Dostaneš od něj pár lžic šedavé kaše z mouky a vody, která může být stará i několik měsíců či let. A čím starší, tím silnější. Neboj se toho – kvásek je jako dobré víno, zraje do krásy.

A když se o něj budeš pravidelně starat, vydrží s tebou roky. Stane se z něj spolehlivý parťák, díky kterému si užiješ spoustu voňavých chlebů a bagetek.

Ale v časopise psali, že pečivo mám vynechat!

Možná si říkáš: „Jak to, že na blogu o stabilní energii a klidné hladině cukru najdu recept na pečivo?“ Odpověď je jednoduchá – jde o rovnováhu.

Nechci žádnou dietu, kterou vydržím pár týdnů a pak spadnu zpátky do starých kolejí. Chci životní styl, který je dlouhodobě udržitelný pro mě i celou rodinu. To znamená přemýšlet o jídle v kontextu: klidná glukózová křivka, kvalitní suroviny, pestrost, sezónnost a taky rodinný rytmus.

Kváskový chleba u nás bereme jako doplněk výživného jídla. Je to nosič pro něco, co má opravdovou výživovou hodnotu – třeba pomazánku plnou bílkovin, vajíčka se zeleninou nebo čerstvý tvaroh. A právě tahle kombinace je to, co rozhoduje o tom, jak se po jídle cítíme.

Pokud tě trápí, že chutě na sladké u tebe vyhrávají příliš často, mrkni na můj e-book Jak ukočírovat chutě na sladké: 12 tipů pro stabilní energii. Najdeš tam praktické tipy, jak chutě zvládnout a přitom se neochudit o radost z jídla.

V příštím článku ti ukážu přesný harmonogram krok za krokem, co k pečení potřebuješ a přidám i náš oblíbený recept na „zrychlený“ chleba, který zvládne i máma s dítětem v náručí. Pokračuj na článek zde → Tvůj první kváskový chléb.